Zápisník Paperblanks Emily Dickinson, I Died for Beauty mini linkovaný 7214-0

• Luxusní zápisník Paperblanks z kolekce Embellished Manuscripts.
• Originální design inspirovaný světovými vzory a uměleckými díly.
• Hedvábná záložka pro nalezení správné strany.
• Sešívaná vazba.
• Zadní kapsa pro poznámky.
• Zesílené listy, kterými neprosvítá inkoust.
• Zavírání pomocí bočního překlápěcího klipu s magnetem.
• Velikost mini - 100 x 140 mm.
• 176 stran.
• Linkovaný.

Skvělé mozky při práci

• Originální dílo: ručně psaná báseň "I died for beauty – but was scarce" od Emily Dickinson
• Éra: 19. století
• Region: Massachusetts, USA

Unikátní kolekce Embellished Manuscripts je inspirovaná nejznámějšími tvůrčími osobnostmi a snaží se vylíčit práci největších myslitelů, spisovatelů a umělců všech dob. Tyto reprodukce úryvků z původních rukopisů, dopisů, kreseb, partitur a náčrtků poskytují náhled do tvůrčích procesů postav jako je Shakespeare, Chopin, Wilde, Rembrandt, Freud, Rodin, Twain, Dickens, Frida, Poe, Fitzgerald, Van Gogh, Schiller, Goethe, Brontë, Balzac, Darwin, Rousseau, Mozart, Beethoven či Byron.

Mezi nejlepšími básníky, které kdy Amerika vyprodukovala, žila Emily Dickinsonová (1830 - 1886) život v tiché, ale zároveň velmi vášnivé samotě. Dickinsonová, mistryně krátkých a lyrických básní, se zabývala smrtí a nesmrtelností, které pronikly do mnoha jejích největších děl.

Emily se narodila v prominentní rodině v Massachusetts, studovala na Amherst Academy a před návratem do rodinného domu krátce navštěvovala ženský seminář Mount Holyoke. Narozdíl od zbytku kladu Dickinsonů, kteří byli v komunitě velmi aktivní, strávila Emily většinu svého života v dobrovolné izolaci. Nikdy se nevydala ven, zdráhala se opustit svůj dům - a nakonec i svou ložnici - a většinu svých vztahů udržovala pouze písemnou korespondencí.

Ve své samotě byla Dickinsonová plodnou básnířkou. Zatímco její přátelé a rodina si její vášně pro poezii byli pravděpodobně vědomi, rozsah jejího díla byl objeven až po její smrti v roce 1886, kdy Lavinia, Emilyina mladší sestra, objevila její skrýš s básněmi. Obsahovala krátké řádky, postrádala tituly a často používala nekonvenční velká písmena a interpunkční znaménka. Její práce byla ve své době zcela jedinečná.

Během jejího života bylo vydáno méně než tucet z téměř 1800 básní Dickinsonové. První řádná sbírka její poezie byla vydána až po její smrti, v roce 1890 jejími osobními známými Thomasem Wentworthem Higginsonem a Mabel Loomis Toddovou, ačkoliv musela být těžce upravována tak, aby odpovídala psaní a společenským konvencím tehdejší doby. Teprve v roce 1955 byly do světa konečně propuštěny většinou nezměné Básně Emily Dickinsonové a jej zcela uchvátily.

U někoho tolik známého jako výstřední člověk není asi překvapivé, že Dickinsonová věnovala většinu svého psaní - ať už ve svých dopisech přátelům, nebo ve své poezii - tématům smrti a smrtelnosti. Báseň "I died for beauty – but was scarce" je považována za jedno z jejích hlavních děl a není výjimkou z tohoto tématu. Báseň navazuje na typické schéma rýmů ACBC, v nichž mluvčí vypráví o své vlastní smrti (umírající za Krásu) a jeho posmrtné konverzaci s mužem, který zemřel za Pravdu. Jedná se o alegorickou fantazii o smrti v říši Keatse (připomínající, že "Krása je pravda, pravda krásou" z Ódy na řecké urně).

Dnes je práce Dickinsonové studována a milována po celém světě. Ačkoli velká část počáteční reakce na její práci byla soustředěna kolem jejích výstředností, v dnešní době je podstatnou její práce. Kritici jako Harold Bloom umístili Dickinsonovou jako významnou americkou básnířku po boku Roberta Frosta a Walta Whitmana a v roce 1973 byla uvedena do Národní ženské síně slávy. Zájem o život a poezii Dickinsonové se v poslední době opět probudil díky dvěma filmům a Apple TV+.

Emily Dickinsonová sloužila ve společnosti Paperblanks vždy jako velký zdroj inspirace. Jeden z jejich prvních zápisníků obsahoval právě její práci a nyní se vrací zpět v obnovené kolekci Embellished Manuscript